Co jsem se naučila od terapeuta v boji proti úzkosti?

Běžná úzkost v životě nemine nikoho z nás, ale jsou stavy, které nás dokáží paralyzovat. Brání plnění našich snů, plánům do budoucna a vlastnímu rozvoji. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste chtěli udělat to či ono a najednou jste dostali strach, který ve vás vyvolal úzkost, a raději jste se tedy do ničeho nepustili. Jak s takovou úzkostí zatočit a co pomáhá?

Nesuď předem své postoje a myšlenky, ale všímej si jich

První věc, kterou mě terapeut naučil, byla analýza mých vlastních úzkostí. Nejdříve musíte poznat svého nepřítele, abyste ho mohli přemoci. Jakmile jsem o úzkosti začala mluvit, zjistila jsem, že mluvím trochu jako blázen. Na jednu stranu jsem mu řekla, jak neusnu bez televize, ale hned jsem se sama odsoudila větou, že vím, že je to pro mě špatné. Místo toho, abych se své úzkosti postavila čelem, snažila jsem emoce s ní spojené okamžitě zahnat. Prvním úkolem tedy bylo pozorovat, v jaké frekvenci se podobné myšlenky vyskytují a jen je zaznamenávat. Na konci dne jsem zjistila, že jich je o moc víc, než jsem si myslela a byla jsem překvapená z výsledku.

Zaměřte se na fakta

Taky jste mistři ve vytváření těch nejčernějších scénářů? Máma nezavolala, tak se jí určitě něco stalo! Bolí mě hlava, z toho bude minimálně nádor na mozku. I ve zcela banální situaci si nedokážu pomoci a začnou se mi v hlavě rodit nepěkné myšlenky. Rada terapeuta? Nezaměřujte se na nereálné hrozby, ale na to, co už víte a na fakta. Bolí mě hlava, běžně mi zabere prášek proti bolesti. Dám si ho stejně jako obvykle a je po problému. Strach ze situací, které ještě ani nenastaly, je naprosto neopodstatněný.

Existuje rozdíl mezi bolestí a strádáním

To, čeho se dopouštíme sami na sobě v oblasti duševního zdraví, je iracionální a přehnané myšlení. Jednoduše řečeno: „Děláme z komára velblouda.“ Problém se v naší hlavě přetransformuje do obřích rozměrů a paralelně se naše obavy začnou projevovat i na našem zdraví. Bolavý žaludek je druhotnou příčinou našeho psychického strádání. Vezměte si klasikou situaci, kdy víte, že vás v práci čeká něco nepříjemného. Začne vám být ráno před odchodem do práce nevolno, v hlavě se strašák mnohonásobně zvětší a vy si řeknete, že do práce nepůjdete. Na konci dne vám zavolá kolega a od něho zjistíte, že jste se vůbec neměli čeho bát, protože situace dopadla úplně jinak. A řešení? To, co opravdu můžeme ovlivňovat, je to, jak se na danou situaci podíváme, a jak k ní přistoupíme. Začněte víc kontrolovat hlavu a racionalizovat si situace. Méně podléhat emocím a chvilkovým stavům.

Nemyslete na to, jak se situace zbavit, ale jak si ji co nejvíce užít

Poslední bod si opakuji neustále ve svém životě a snažím se ho aplikovat kdykoliv to jen jde. Začít myslet na přítomný okamžik a pořádně si ho užít než se poddat strachům ve své vlastní hlavě. Nedávno jsem chtěla jet s přítelem na prodloužený víkend na hory. Začala jsem vymýšlet spoustu důvodů, proč vlastně nejet. Od špatného počasí až po zlomenou nohu na sjezdovce. Terapeut mi položil jednoduchou otázku: „Proč se raději nesoustředíte na čerstvý vysokohorský vzduch a nádherné lesy okolo?“ A to je ta podstata. Zastavte hlavu v přemýšlení a zaměřte se pouze na to, co vás v daný moment obklopuje. Vyžeňte z hlavy své strachy a užívejte si tady a teď.