Pět myšlenek, které nám brání ve spokojenosti

Všichni máme v hlavě toho malého našeptávače, který se neustále snaží zpochybňovat veškerá naše rozhodnutí, natož odvážné myšlenky. Někdy se však stává, že si sami sobě jen něco namlouváme a ve skutečnosti to jsou nesmyslné obavy. Jaké myšlenky bychom měli okamžitě zapudit, abychom se měli lépe?

1. Už je moc pozdě na to začít znovu

Je to klišé, ale opravdu: Nikdy není pozdě na to začít znovu. Toto rozhodnutí vyžaduje ohromnou odvahu a kuráž, ale pokud jste v životě nešťastní, vyplatí se udělat změnu. Samozřejmě se zdá snazší přestavět život ve dvaceti než ve čtyřiceti, ale život je moc krátký na to, abychom ho prožili nešťastní.

2. Lidé se změní

Najdeme si nového partnera, zpočátku ho bezmezně milujeme, ale pak začneme vidět chyby. Některá vlastnost se nám opravdu nelíbí, my nad tím mávneme rukou a řekneme si, že ho jistě změníme. Kdyby v tuto myšlenku přestala doufat každá nešťastná polovička, svět by byl rázem veselejším místem. Smiřte se s tím, že druhého nezměníte. Buď ho přijmete takového, jaký je, nebo si najděte někoho jiného. Doufat ve změnu osobnosti druhého člověka? To nikdy nebude fungovat.

3. Když nebudu sama, všechno se vyřeší

Moje bývalá spolubydlící toho byla zářný příklad. Ocitla se bez přítele a nedokázala být šťastná. Vlastní blaho podmiňovala novou láskou, jenže ve chvíli, kdy přišla, byla na tom ještě hůř. Nedokázala pochopit, že štěstí v tu chvíli nenajde u nikoho jiného než uvnitř sebe. A to je ten klíč. Pokud nebudeme spokojeni sami se sebou, nikdo jiný nás nezachrání. Musíme pracovat na sobě a na svém štěstí.

4. Existuje jen jedna správná cesta

Něco si naplánujeme a nehodláme přijmout fakt, že když se to nepovede, určitě existuje i jiná cesta, jak náš plán realizovat. S prvním neúspěchem odpískáme celou akci a vzdáme se. Kdyby to tak bylo u všech lidí na světě, nikdy by nic nevzniklo. Většinou se stačí rozhlédnout okolo a zkusit to znovu a jinak. Najednou se nám otevřou úplně jiné možnosti.

5. Jen ztrácíme čas

Přišla jsem o práci, a když jsem nastoupila do nové, ze začátku jsem byla přesvědčená, že tam jen ztrácím čas. Až po roce jsem něco zásadního pochopila. Ačkoliv jsem si myslela, že jsem se nic nového nenaučila, tím hlavním přínosem bylo poznání, že musím dát výpověď a najít si vysněnou práci. Tam jsem se už dokázala vyvarovat postupů, se kterými jsem nesouhlasila v předešlé firmě. Minulé zaměstnání mě naučilo ozvat se, když se mi něco nelíbí, a to je neocenitelná zkušenost. Nebyla to tedy ztráta času…