Blog

MDŽ – sbohem, karafiáty?

Pomalu se blíží ten den, 8. březen, Mezinárodní den žen. V Čechách má tento svátek punc dob minulých, pompézních oslav, kdy ženy dostávaly červené karafiáty. MDŽ přitom není „komunistický“ svátek, jak si mnozí myslí.

Ženy, které nosí kalhoty

Můj mladší bratr se vrátil z cest po Francii. Byl čerstvě po rozchodu se svou dlouholetou přítelkyní a zároveň krátce po státnicích, takže ho nic nedrželo od realizace plánu pánské jízdy, za účelem poznat co nejvíce zahraniční zábavy a jiné kultury. Nutno dodat, že zážitky a vjemy mi vyprávěl se stále ještě otevřenou pusou a s nadšením v očích, stejně jako když jako pětiletý dostal od Ježíška svou první tatrovku se sklápěcí korbou. Tentokrát však jeho údiv způsobily ženy západních států, cituji jeho slova: „Ségro!

A přece mají ty babičky pravdu!

Známe to asi všechny: „Koukej si zakasat to tričko! A kde máš košilku? Ty nenosíš košilku? A ty krátký ponožky! Holka, já nevím, že ti to nevadí, jak ti táhne na záda. Počkej za pár let, ty si na mě ještě vzpomeneš!“ Dodnes mi v hlavě zní babiččina pravidelná nedělní průpovídka při odjezdu z rodinného oběda. A víte co? Dnes dělám to samé. Všechny kamarádky se rychle klidí z mého dosahu, jakmile postřehnou záblesk v mých očích, když si zavazují boty v předklonu a já si všimnu holé kůže. A nechápu, že jim to nevadí!  To jsou paradoxy. Vsadím se, že to znáte.

Ženy ve dvaceti vs. Ženy ve třiceti

Když je vám dvacet, máte pocit, že vám svět leží u nohou. Každý čeká právě na vás, hned na prvním pohovoru vám tu práci určitě dají, jste ta nejhezčí, nejchytřejší, nejschopnější. Anebo ne? Sebevědomí mají dvacetileté dívky na rozdávání. O třicetiletých si myslí, že jsou to staré rašple, a až jim samotným bude třicet, půjdou se raději „zahrabat“. Přitom vaše mladší já od vašeho staršího já dělí pouhopouhých deset let.

Jak se liší život dvacetileté od života třicetileté?

1) Dvacetileté začíná páteční večer ve 23:00, třicetileté ve 23:00 končí.

Co dělají Češky špatně v oblékání?

Jsem fanynkou seriálu Sex ve městě. Můžu ho vidět stokrát dokola a nikdy mě neomrzí. Mimo jiné se mi líbí styl oblékání hlavních hrdinek. Obdivuji jejich kreace, odvahu. Ano, je to práce kostymérek, stylistek, ale dokazuje to, že móda je hra a neměla byste se bát odvážných kreací. Když mi kamarádka ukazovala fotky ze svého pobytu v New Yorku, nestačila jsem se divit, co za exoty můžete na ulicích potkat. I kdybyste šla v pyžamu, nikomu to nepřijde divné.

Jak jsem si kupovala šaty na svatbu

Přes zimu se mnoho nevěst nevdává, ale s nástupem jara je svateb jako hub po dešti. Je to už deset let, kdy jsem naposledy byla na svatbě. Zato letos mě čekají hned tři. Všechny tři holky jsou mé dobré kamarádky a na jejich svatby se moc těším. Věřím, že všem třem to klapne „dokud je smrt nerozdělí“. Se svými partnery jsou dlouho a některé už se těší i ze společných potomků, takže svatba už je jen třešničkou na dortu. Zatímco nevěsta má výběr šatů relativně ulehčený, hosté-dámy nikoliv. Šaty pro svatební hosty by měly zohledňovat několik kritérií:

Jak se obléct na cesty

Pokaždé když mám v plánu nějakou dlouhou cestu, ať už autem, nebo na hory s přáteli autobusem, nebo na letní dovolenou několik hodin letadlem, řeším, jak skloubit pohodlí a touhu vypadat i po cestě čerstvě. Určitě si neumím představit tísnit se X hodin v úzkých džínách, a vždy obdivuji slečny, které na letišti potkám ve skinny kalhotách a na 10 cm jehlách, jak se chystají trávit následujících 12 hodin v letadle takto oděné. Po takové době na podpatkách bych já měla nohy jako konve.

Valentýn? Možná změníte názor…

Také se stavíte skepticky ke svátku sv. Valentýna s odůvodněním: Na co sem tahat ten americký svátek, když máme první máj – lásky čas?

Jenže on zas až tak moc americký není. Když ve starověkém Římě vládl císař Claudius II., povolal všechny mladé muže do armády. Těm se však příliš nechtělo, protože museli na delší dobu opouštět své rodiny, přítelkyně, manželky. Císař na to reagoval tak, že kněžím zakázal oddávat.
Valentýn, v té době kněz, ale jeho rozkaz neuposlechl, a nadále tajně oddával zamilované páry.

Jsou starší ženy jako Afghánistán…..?

Minulý týden se mi na facebookové zdi objevil příspěvek, který sdílel můj kamarád. Ten příspěvek mu okamžitě likeovali další a další muži a přidávali souhlasné komentáře. Mně osobně hodně znechutil. V příspěvku stálo něco ve stylu: Ženy kolem dvacítky jsou jako Francie, slunné, úrodné. Ženy kolem padesátky jsou jako Sahara, vyprahlé a pusté. Ženy po šedesátce jsou jako Afghánistán a Albánie. Každý o nich ví, ale nikdo tam nechce jezdit. Sexistické? Šovinistické? Nechutné? Ano.

Co vám naposledy udělalo radost?

Když se tak rozhlédnu kolem sebe, vidím lidi, kteří stále za něčím spěchají, honí se a většinou se mračí. Pak ale najednou na ulici potkáte postarší pár turistů, kteří jdou pomalým tempem, působí vyrovnaně, klidně, usmívají se a vyzařuje z nich pohoda.

Možná namítáte: To se jim to směje, když jsou na dovolené. Taky bych se smála, kdybych….. nemusela nakoupit, uvařit, dodělat práci, vyzvednout děti ze školky, dát auto do servisu, zařídit si novou občanku…..